Co je veganství?

Čím dál víc mě překvapuje, jak málo Čechů ví, co je veganství. Kolik Čechů zná význam slova „veganský“. Skoro vždycky když jdu do pekárny, nebo obchodu, který není obchodem se zdravou výživou, a ptám se, jestli mají veganské pečivo, veganské sladkosti, veganské sendviče, prodavač/prodavačka ne mě kouká, jako bych spadla z měsíce a odpoví: „Myslíte vegetariánský?“

Ale já nemyslím „vegetariánský“, myslím „veganský“. 

Co to teda znamená? Co je veganství?

Nejjednodušeji řečeno, veganství spočívá v odmítání konzumace živočišných produktů. Vegani tedy nejedí maso, vajíčka, mléčné výrobky (sýr, jogurty, máslo, smetanu atp.), občas i med. Nekupují ani kožené výrobky a často se snaží nekupovat ani produkty testované na zvířatech.

Co je „špatného“ na konzumaci mléka nebo vajec?

Většina lidí vůbec netuší, jak vypadá produkce těchto výrobků. Já sama, i když jsem už tří roky vegetariánka, dlouho jsem nevěděla, co znamená vyrábět živočišné produkty, říkala jsem ostatním, že nejím maso, protože to není fér, zabíjet zvířata kvůli něčímu žaludku, ale nerozuměla jsem veganům. A stačilo to jen vyhledat.

Na popud nových kamarádů jsem to udělala a dozvěděla jsem se například, že jakmile nosnice přestanou majitelům vynášet, jsou zabíjeny. Navíc ve velkoprůmyslové výrobě žijí v malých klecích, ve kterých se nemůžou svobodně pohybovat. Krávy, aby mohly stále dávat mléko, jsou uměle oplodňovány mnohem častěji, než by se to stávalo přirozeně, a kvůli tomu trpí častými nemocemi (infekce vemene, metabolické choroby aj.)

Existují i další důvody. Například tento: chováme už tak mnoho zvířat, že konzumují ony více obilovin než lidé a snad není třeba připomínat, jak mnoho máme na světě hladovějících děti.

Doufám, že jsem svým krátkým příspěvkem aspoň trošku pomohla pochopit veganství.

Těm, kteří mluví anglicky nebo polsky, doporučuji nakonec toto video:

https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=ECf5smQEGiU

Veganské znamená chutné: důkaz č. 1

(veganský "koláč" podle receptu Marty)

Proč psát další blog o veganství?

Rozhodla jsem se psát blog o veganství, i když jsem si vědoma toho, že je jich už docela mnoho – a to zejména těch psaných anglicky. Ne všichni však anglicky čtou. Navíc se mi zdá, že většina z těch blogů je psána „vegan(k)y pro vegan(k)y“ a já bych si přála, aby můj blog četli i lidi, kteří živočišné produkty pořád jedí, ale přemýšlejí, jestli je to „správné“.

Já sama veganka (zatím) nejsem, i když pro mnoho lidi asi jo. Maso nejím už tři roky, ale dlouho jsem si nebyla vědoma toho, jak vypadá výroba mléka a vajec, nebo toho, že mnohé sýry nejsou ani vegetariánské. (K výrobě sýrů se používá syřidlo, které může být buď živočišné, což znamená, že pochází ze žaludků zvířat, anebo rostlinné nebo syntetické. Pouze dva poslední druhy jsou vegetariánské. V některých zemích uvádějí firmy na obalech, jaké syřidlo k výrobě použily, v Česku bohužel ne.)

Když jsem začala objevovat ty kruté detaily, uvědomila jsem si, že není velký rozdíl mezi konzumací 10 vajíček i litru mléka každý týden a konzumací malé porce masa jednou týdně.

K čemu mě to přivedlo?

Zaprvé k další změně svých stravovacích návyků: skoro jsem přestala jíst sýr (říkám skoro, protože asi jednou během posledního půlroku jsem snědla něco s kouskem vegetariánského sýra; v Česku to ale nedělám ani ve „vegetariánských“ restauracích, protože tady skoro nikdo neověřuje tady druh použitého syřidla), téměř jsem přestala jíst další mléčné výrobky a vajíčka (téměř, protože párkrát během posledních 4-5 měsíců jsem si dala cappuccino a zákusek, který veganský nebyl). V podstatě přes 90 procent mé diety jsou zelenina, ovoce, luštěniny a různé druhy obilí. (Snad jednou za týden sním malý kousek něčeho, co obsahuje mléko; většinou jsou to extrémní situace, když hrozně spěchám, cestuji atp.) Objevuji nové chutě, barvy, nové kvality jídla a cítím se mnohem lépe než před rokem. Jak fysicky, tak psychicky.

Zadruhé mi to dalo větší toleranci k lidem, kteří maso sporadicky jedí. Seznámila jsem se např. se skvělou rodinou, která se aktivně zajímá o práva zvířat, ekologií, lidská práva apod., a která jí maso cca jednou týdně. Je to vždycky bio-maso z lokální farmy, od lidí, které znají a vědí, že zvířatům se tam žije dobře. Každý den jedí však většinou veganská jídla: zeleninu, obílí, luštěniny (což může být lepší než býti vegetariánem, který každý den konzumuje vajíčka, mléko, sýr…) Chápu ten způsob uvažování, i když s ním asi nesouhlasím. Mne přijde neetické, že by někdo zabíjel zvíře (i když mělo to zvíře „hezký život“) jen proto, abych měla plný žaludek. Ale pořád se učím větší toleranci a otevřenosti k jiným názorům. Ale pouze k názorům lidí, kteří o tom, co dělají, uvažují, místo aby přijímali všechno bez pozastavení, protože „tak se to dělá“, „tak tomu vždycky bylo“, „tohle je přirozené“.